Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na táboře 2013

7. 7. 2013

 Rybářský tábor 2013

 

Na začátku letošních prázdnin jsme se již počtvrté setkali s malými i většími rybáři na příměstském táboře. Přestože nejmladším rybářkám je teprve pět let, i šestnáctiletí rybáři je ochotně přijali do party a všichni společně jsme si to užívali. Je úžasný pohled, když kráčí po hrázi ramenatí hoši s těmi nejmladšími  za krkem a kolem ostatní poskakují  jako pejsci.

Díky obětavému a vstřícnému panu Lemberkovi jsme první tři dny strávili u rybníka s příznačným jménem Ráj. Kolem lesy a louky, nikde žádná civilizace, rybník plný ryb… Co víc si přát. Noci jsme trávili v postavených stanech, časem se do některých  nastěhovali i  mravenci.  Dalo nám práci je přesvědčit, že patří zpátky do lesa.

Největší radost dětem udělali jeseteři. Pro mnohé z nich to byl velký zážitek, při zeseknutí a zdolávání skákali nad vodu a nechtěli se vzdát bez boje. Přitom na ně stačila obyčejná žížala a chvilka trpělivosti. Děti dohromady nachytaly 50 metrů ryb.  V noci nás uspával žabí koncert a mohutné šplouchání velkých kaprů. V okolním lese právě dozrávaly borůvky, v sousedním rybníčku jsme lovili běličky, pulce, žáby  a škeble. Také nejedna užovka se na nás připlavala podívat.

Děkujeme, že jsme tu s dětmi mohli strávit úžasné tři dny tábora.

Další den jsme se vydali na výlet, jak jinak, než k vodě. Tentokrát ne rybařit, ale sjíždět řeku Jizeru. V Malé Skále na nás v půjčovně čekaly připraveně rafty a kánoe, největší problém byl utvořit posádky na jednotlivé lodě. Díky Patovi a Matovi, dvěma obětavým tatínkům, vše proběhlo v klidu a v pohodě. Na souši si všichni navlékli záchranné vesty, vyzkoušeli držení pádla, a hurá na vodu. Po dešti sice zkalená, hnědá  voda v řece krásu nepobrala, ale na Jizeru to prý bylo akorát. Pokud jsme si chtěli cestou odpočinout, proud nás pomalinku sám nesl stále kupředu. Po dvou hodinách klidné jízdy jsme si my dospělí oddychli, děti litovaly, že jsme neprojeli žádné velké peřeje a žádný jez atd. Ti nejmenší se cestou ptali, kdy bude nějaký kopec, aby to pořádně šplouchalo.  U Zrcadlové kozy jsme vytahali plavidla na břeh a vydali se hledat autobus. Nebudete věřit, ale téměř všichni cestou domů spali jako dudci.

Večer jsme se sešli opět se všemi dětmi i jejich rodiči na naší základně  U Čudly. Společně jsme se posilnili dobrůtkami na grilu, potmě si vyzkoušeli svoji odvahu a strávili poslední noc společně na karimatkách v klubovně. Starší nenasytní rybáři chytali ryby snad celou noc, druhý den zaspali i snídani. Dopoledne jsme si zahráli společně oblíbené táborové hry a po dobrém obědě nastal čas úklidu a loučení.

Jako každý rok, nám kromě krabice oblečení a bot, které nikomu nepatří, zůstanou úsměvné vzpomínky a příjemný pocit, že se dětem na táboře líbilo a stojí za to, věnovat jim svůj čas. Děkujeme rodičům, vedoucím a kuchařinkám, všem, bez kterých by se tábor neobešel. Zase někdy ahoj a petrův zdar!